Vědecký žebříček českých vysokých škol

V návaznosti na každoroční žebříček Hospodářských novin (HN);   chemie, informatika, medicína, práva a bouřlivou diskusi na internetu, facebooku a po e-mailové korespondenci mezi redaktorkou HN Janou Machálkovou a děkanem FI MU prof. Jiřím Zlatuškou, jsem se rozhodl zpracovat vlastní žebříček českých vysokých škol opírající se čistě o tvrdé vědecké výsledky.

České vysoké školy se neobjevují v hojném počtu ve světových žebříčcích typu Academic Ranking of World Universities (ARWU)  nebo The QS, a proto je nelze lehce využít k porovnání. Opravdu světově porovnatelnými, a tedy výbornými českými školami jsou jen Univerzita Karlova (ARWU 201-300, The QS 267) a ČVUT v Praze (The QS 401-450). Masarykova univerzita (The QS 551-600) a VUT (The QS 551-600) žebříček uzavírají. Připomenu, že různé zdroje uvádí, že na světě je 10 000 – 18 000 institucí poskytujících terciární vzdělávání, a proto je možné brát umístnění v první pětistovce za opravdu dobrý výsledek.

Žebříček HN není rozhodně ideální, to není ostatně žádný, ale je moc dobře, že se vůbec někdo o porovnávání českých škol pokouší. Z frází představitelů našich různých vysokých škol typu: „Naše škola patří k evropské (či dokonce světové) špičce,“ se mi často točí hlava.

Ve světových žebříčcích jsou vždy důležité vědecké výsledky, viz metodika ARWU nebo The QS. Vědecká data jsou lehce ověřitelná díky světovým databázím jako Web of Science nebo Google Scholar. I když nechci nijak obhajovat metodiku Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVi), tak se ve svém žebříčku opírám o Výstupy z hodnocení výsledků výzkumných organizací v roce 2009.

Použil jsem jen ty nejkvalitnější vědecké výstupy v podobě článků v impaktovaných časopisech (dle RVVi tzv. J-článků) reps. přepočtené body za „J-články“ dle metodiky RVVi. Přepočtené počty akademických pracovníků jsem převzal z Výroční zprávy o činnosti vysokých škol Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Pokud by někdo věděl o přehledné tabulce s počty akademických pracovníku jednotlivých fakult, byl bych moc rád za její poskytnutí, mohl bych díky ní přepočítat vědecké výsledky fakult „na hlavu“.

Pořadí fakult dle bodů za impaktované články

Přehled všech 141 hodnocených fakult.

Pořadí vysokých škol dle bodů za impaktované články

Pořadí vysokých škol dle bodů za impaktované články na hlavu

Přehled všech hodnocených škol.

Vítězství VŠCHT je zasloužené. V ČR má postavení asi jako Lucembursko při hodnocení bohatství regionu v EU. Tato menší škola má kvalitní vyrovnané fakulty, všechny se orientují na chemii, kde se velice dobře bádá a publikuje. Výborně dopadla Univerzita Karlova i Masarykova univerzita. ČVUT by vzhledem ke své velikosti a tradici mohlo značně přidat. Strojní fakulta VUT v Brně dosáhla dvakrát lepšího výsledku než stejná fakulta ČVUT.

Pozitivně překvapila Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích. Její Zemědělská fakulta dosahuje srovnatelných výsledků jako celá Česká zemědělská univerzita v Praze bez fakulty Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů.

Víceméně všechny regionální vysoké školy mají velice nízké vědecké výkony až třeba na výjimku v podobě jedné fakulty (Univerzita Pardubice, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Západočeská univerzita v Plzni). Ostravské školy, Technická univerzita Liberec a pražská Vysoká škola ekonomická jsou ve vědě velice slabé.

Ani tento žebříček není určitě ideální, co vědní obor, to jiné zvyklosti a možnosti pro publikování (třeba na uměleckých školách jsou velice omezené, a tak jim nemějme za zlé, že skončily „na chvostu“). Nicméně pro hrubý přehled, která fakulta/škola je vědecky aktivní, úplně postačí. RVVi už zveřejnila Výstupy z hodnocení výsledků výzkumných organizací v roce 2010, které zpracuji v dohledné době. Ale jelikož MŠMT ještě nezveřejnilo Zprávu o činnosti vysokých škol za rok 2010, omezím se pouze na kvantitativní výsledky jednotlivých fakult.